Robert začal svou kariéru jako skladatel malých forem. Později se k písním přidala i filmová hudba, kvůli které se vypravil až do Bostonu. Od rozboru skladeb Johna Williamse, Bernarda Herrmanna, Ennia Morriconeho či Philipa Glasse byl už jen krůček ke Stravinskému, Bartokovi a poté až k Ligetimu, Goreckimu, Messiaenovi a Scelsimu.

Robert Jíša je ale nejvíce známý svojí ambientní a elektroakustickou hudbu založenou na jedné frekvenci, všemožně následně obohacené o mikrotonální oscilace, harmonické a o změny zvukových barev a dynamiky, jak je paradigmaticky přítomno v jeho Pěti tibeťanech (2003). Později zkoumal vztah mezi zvukovou frekvencí a lidským mozkem v koncertní show The Illumination Voices (2013), opeře DURST (2021), koncertu Hourglass (2023) a připravovaném hudebním představení Amazonas.